Chytrá karanténa

Jak funguje Chytrá karanténa

Koncept Chytré karantény vytvořil na základě zahraničních zkušeností Jan Kulveit a Petr Bartoš v rámci iniciativy COVID19CZ. V současné chvíli jde o jediný koncept, který je i technologicky připravený k nasazení a tento dokument slouží jako autoritativní popis toho, jak Chytrá karanténa skutečně funguje.

Základní východiska Chytré karantény

• Našim cílem je omezení šíření nákazy mezi lidmi
• Základem je vyhledání (neboli trasování) kontaktů nakaženého s cílem izolovat ty, kteří se mohli nakazit
• Podmínkou úspěchu je izolovat potenciální nakažené rychle
• Chytrá karanténa spoléhá na spolupráci na veřejnosti  

Výhodou Chytré karantény je výrazně menší dopad na běžný život obyvatel i na ekonomiku. V karanténě jsou pouze nemocní a lidé s vysokým rizikem nakažení, zatímco plošný zákaz vycházení lze uvolnit za předpokladu respektování zvýšené hygienické opatrnosti. Dodejme, že přesnou sadu opatření, která povedou k omezení šíření nákazy v současnosti neznáme, a je pravděpodobné že např. omezení pořádání masových akcí musí zůstat v platnosti i při aplikaci Chytré karantény.

Chytrá karanténa také předpokládá důsledné vysvětlování důvodů a postupů obyvatelům a jejich spolupráci.

Klíčová opatření Chytré karantény

• Široká dostupnost a distribuce zdravotnického materiálu
• Izolace nakažených a ohrožených osob
• Rychlé nalezení kontaktů nakažených
• Efektivní testování
• Informování veřejnosti a její kooperace
• Chytrá řešení pro odhalení ohrožených míst

Široká dostupnost a distribuce zdravotnického materiálu je klíčová pro zajištění ochrany zdravotnického a dalšího strategického personálu a jeho akceschopnosti.

Izolace nakažených a rizikových osob je základem úspěchu Chytré karantény. Karanténa jako prevence šíření nemoci je nejúčinnější a nejefektivnější pokud je nakažený v izolaci od dalších osob (tedy v karanténě) už 3-4 dny od nákazy. Čím déle se nakažený pohybuje mezi dalšími lidmi, tím více dalších osob nakazí. Izolace, neboli karanténa může probíhat buďto v domácnosti, pokud jsou k tomu podmínky, nebo mimo domov. Je možné si představit např. využití hotelů pro osoby bez příznaků, či kliniky pro nakažené.

Rychlé nalezení kontaktů nakažených. Pro omezení dalšího šíření nákazy je nutné zvládnout najít valnou většinu kontaktů na ty, kdo se mohli nakazit, a to během jednotek dnů. Vzhledem k exponenciálnímu šíření nemoci si nemůžeme dovolit čekat na výsledky testů a kontaktování ohrožených osob déle než den či dva. Pokud kapacita testování nepostačuje,  potřebujeme zkontaktovat potenciálně rizikové kontakty i bez testů. U takových méně jistých případů hygienik ohroženému vysvětlí riziko a doporučí mu do karantény vstoupit dobrovolně (lze zde využít institut pracovní neschopnosti). Znamená to tedy nečekat na testy  a trasování kontaktů a karanténu neodkládat. Karanténa by byla určena nejen pro ty, co mají pozitivní test na koronavirus a kdo s nimi přímo přišli do styku, ale i dobrovolná pro další skupinu osob ohrožených nákazou. Veřejnosti je nezbytně nutné vysvětlit, že díky dobrovolné karanténě mohou ochránit zdraví a životy dalších lidí.

Efektivní testování, neboli testování potenciálních případů nakažení vyžaduje přísnou priorizaci s ohledem na efektivní využití možností testování, tedy například statistické metody a také priorizace testování těch, kdo přicházejí do styku s větším počtem lidí, zejména zdravotníků, lidí v sociální péči, ale i třeba prodavaček. V ostatních případech není nutné čekat na výsledky testů, ale preventivně ukládat dobrovolné karantény.

Informování veřejnosti a její kooperace je naprosto nezbytná pro dobrovolné dodržování podmínek Chytré karantény. Obyvatelstvo si musí uvědomit a musí mu být srozumitelně vysvětlováno, že cílené selektivní omezení pohybu a dodržování hygienických pravidel nám pomůže jednak dostat šíření nákazy pod kontrolu a chránit naše zdraví, jednak zabrání dalším materiálním škodám, kolapsu ekonomiky či snížení životní úrovně každého z nás. To obnáší především (ale nikoliv pouze) důslednou informovanost všemi komunikačními kanály.

Chytrá řešení pro odhalení ohrožených míst obnáší pomocné metody při rozhovoru hygienika s nemocným člověkem pro důsledné trasování jeho pohybu, a tím odhalení rizikových osob z posledních několika dní. Účelem tohoto trasování je pak včasné kontaktování osob, které mohly s nakaženým přijít do styku a jsou tedy nákazou také ohrožené. Tímto jsou hygienou podchycováni a k testování vybírány osoby, jež by mohly být dále zdrojem nákazy. Chytrá řešení v našem případě obnášejí Vzpomínkovou mapu umožňující dohledat riziková místa, kde se nakažená osoba pohybovala a zprostředkovaně i lidi, kteří se zde mohli nakazit. Základem chytrého řešení je přitom také ochrana osobních informací. kritériem pro vyhodnocení rizika  je přítomnost na rizikovém místě v určitý čas, nikoliv nakažení jedinci. Vyhýbáme se tak nebezpečí ostrakizace nakažených. To vše s ohledem na fakt, že s virem SARS-CoV-2 přijde v průběhu času do styku většina populace.

Jak fungují jednotlivá technická řešení navržená COVID19CZ pro realizaci Chytré karantény

Zatímco o většině klíčových opatření Chytré karantény panuje na veřejnosti určitá představa, kategorie Chytrých řešení obnáší nové a pro tyto účely dosud nepoužívané technologie. Zastavíme se u nich tedy samostatně.

Vzpomínková mapa

Účelem Vzpomínkové mapy je urychlit identifikaci potenciálně nakažených jedinců, a to při rozhovoru hygienika s nemocným (člověkem, co obdržel pozitivní výsledek testu na koronavir a byla mu hygienikem udělena karanténa). Postup zcela respektuje zavedené zvyklosti a standardy prevence šíření epidemií hygieniky i ochranu osobních údajů. Nově je k dispozici technologický nástroj pro usnadnění identifikace a rychlejší kontaktování potenciálně nakažených lidí.


Schéma Chytré karantény jako tisknutelné PDF.


Vytváření Vzpomínkové mapy

• hygiena předá zabezpečeným kanálem identifikaci nakaženého do software Covid ARC
• callcentrum Vzpomínkové mapy kontaktuje telefonicky nakaženého a vyžádá si výslovný souhlas s použitím lokačních údajů
• tento souhlas je uložen do Covid ARC a je předpokladem dalšího kroku
• operátoři vygenerují sadu lokalizačních dat o pohybu právě tohoto jednoho mobilního čísla a zároveň dotyčné číslo upozorní přes SMS na vygenerování dat.
• banky vygenerují sadu dat o tom, kde daný člověk fyzicky platil platební kartou
• tato sada dat se importuje automaticky do CleverMaps, kde vzniká heatmapa pohybu nakaženého. Neobsahuje žádné další kontaktní údaje
• hygienik, nebo trénovaný a vyhrazený pracovník callcentra, zavolá nakaženému a snaží se s ním identifikovat kontakty na další lidi, se kterými byl v ohrožených místech
• Vzpomínkovou mapu používá hygienik k tomu, aby identifikoval potenciální rizikové kontakty nakaženého
• ohrožené lidi, neboli rizikové kontakty určuje hygienik dle předem daných kritérií vycházejících z aktuálních studií o COVID-19, ke kterým patří například to, že nakažený byl po dobu delší než 15 minut na vzdálenost méně než dva metry od této osoby  
• díky Vzpomínkové mapě lze také postihnout místa, kde se nakažený zdržoval a kde by mohl nákazu přenést na další lidi
• identifikace totožnosti těchto lidí je výhradně na nakaženém, nejsou k ní použita data z mobilní sítě či od bankovních operátorů. Jedinou výjimku tvoří dobrovolné použití mobilních aplikací
• neprodleně po skončení hovoru (nejpozději ale do šesti hodin) jsou data z Covid ARC vymazána
• vzniklý kontaktní seznam lidí je dále zpracováván krajskou hygienickou stanicí
   

Zdroje obohacených informací

Vzpomínková mapa nemůže fungovat bez široké škály zpětně dohledatelných údajů o pohybu nakaženého. Veškeré předání údajů ovšem závisí na souhlasu nakaženého a tento souhlas se týká výhradně dat o něm samotném.

Mezi tato data patří:
    - data o pohybu v mobilní síti (tedy přibližná místa a časy)
    - data o provedených platbách kartou (přesná místa a časy)

Dále může hygiena jako obohacující data pro zjištění dalších ohrožených osob využít data z mobilních aplikací, které si uživatelé dobrovolně stáhli.

Díky takto automaticky získávaným datům, které obohatí epidemiologické šetření hygieny lze poskytnout lékařskou péči osobám, jejichž ohrožení si nakažený ani nemusí uvědomovat.

Tato pro jeden účel digitálně spojená data jsou po zpracování případu neprodleně (nejdéle však do šesti hodin smazána ze systému Covid Active Response Center (ARC). Tým technologických expertů z PwC a právních odborníků z PwC Legal poskytuje pro bono poradenské služby k projektu tak, aby se maximálně zajistilo bezpečné zacházení s citlivým daty a lidé se nemuseli bát, že jejich osobní údaje budou zneužity. "Stejně jako u komerčních zakázek jsme i v tomto projektu identifikovali nebo definovali kontrolní mechanismy, které průběžně a pravidelně testujeme, abychom zajistili, že daný projekt nevybočuje ze stanovených mantinelů. Zaměřujeme se například na kontroly ukládání dat, přístupu k nim a mechanismy jejich výmazu na konci projektu call centra pro tzv. Chytrou karanténu,” vysvětluje partner PwC z oddělení řízení rizik Tomáš Kuča.   

Více o zacházení s daty viz náš Závazek datové důvěry.
 

eRouška

Vznik aplikace eRouška byl motivován snahou pomoci hygienikům se snadnějším, rychlejším a efektivnějším kontaktováním lidí, kteří mohli během posledních dní přijít do styku s osobami nakaženými koronavirem. Aplikace využívá Bluetooth technologii a pouze do telefonu majitele ukládá anonymizovaná data o mobilních zařízeních, která mají také nainstalovanou aplikaci eRouška. Zaznamenává jejich vzájemná setkání a ukládá nejen identifikátory další aplikace, ale i dobu po kterou byla zařízení v blízkosti. Výhoda pro samotné uživatele aplikace spočívá v tom, že v případě, že u nich nákaza propukne, mohou snadno s hygieniky tato data sdílet. 

Prověření pracovníci hygieny mají přístup k zabezpečenému rozhraní, ve kterém mohou spárovat data a identifikátory aplikací, které dostaly od nakaženého, s telefonními čísly, která uživatelé eRoušky zadali při registraci do aplikace. Pouze hygienici takto získají telefonní kontakty ohrožených lidí. Získaná telefonní čísla pak obvolají a doporučí urychlené otestování. Ti, co mají nainstalovanou eRoušku si tak u vzpomínkového telefonátu s hygienikem (při epidemiologickém šetření) nemusí složitě vzpomínat, s kým se setkali. A naopak mohou mít data i o lidech, které neznají (například o těch, se kterými jeli autobusem). Na druhou stranu to předpokládá masivní využívání aplikace co nejširší skupinou obyvatel.
 

Mapy.cz a jejich role v Chytré karanténě

Aplikaci Mapy.cz provozuje společnost Seznam.cz. Aplikace obsahuje podporu dobrovolného ukládání polohy a ověřeného sebeprohlášení za nakaženého. Servery Seznamu pravidelně zkontrolují, zda uživatel nemohl přijít do rizikového kontaktu s nakaženým jedincem a pokud ano, doporučí uživateli další postup. S ohledem na ochranu dat nejsou tato data předávána dále mimo servery společnosti Seznam bez aktivní spolupráce uživatele (předání hash identifikátoru pracovníkovi callcentra) a nejsou tak automaticky napojena na systém Covid ARC.

Faktické provedení Chytré karantény je na státu

Společnosti a jednotlivci sdružení v iniciativě COVID19CZ jsou tvůrcem, provozovatelem a správcem technického řešení Chytré karantény. Iniciativa COVID19CZ nemá ale ani žádnou faktickou, ani žádnou legislativní možnost, jak Chytrou karanténu zavést a provozovat. To je výhradně věc státu a státních institucí. Z naší strany je pouze nabídnuto komplexní řešení včetně vypracované metodiky, technických postupů a potřebných nástrojů, včetně software i hardware vybavení. Kromě toho pomáháme koordinovat a zprostředkovat spolupráci dobrovolníků.

Schéma Chytré karantény jako tisknutelné PDF.